Ať si to uvědomujeme, nebo ne, všichni jsme součástí většího příběhu

Člověk byl původně stvořen k Božímu obrazu, ale padl do hříchu. Bible říká, že skrze jednoho člověka vešel do světa hřích a skrze hřích smrt. Hřích odřízl člověka od Boha – od zdroje života. Tento pád postihl celé tvorstvo a přinesl množství utrpení a smrti, jak můžeme vidět na vlastní oči.

Slovo hřích se dnes příliš nepoužívá, nebo se jím mylně označují nějaké konkrétní lidské činy. Ve skutečnosti je hřích spíše jakousi tendencí a silou, která působí v člověku náklonnost ke zlu, dokonce i tehdy, když chce konat dobro. Lze ho nalézt ve všem, co člověk dělá, neboť vyvěrá z lidského srdce a má i mnohé náboženské podoby. Člověk je padlá bytost a sám tento problém nevyřeší.

Vyřešit ho může jedině Bůh. A protože Bůh je dobrý a milosrdný, zaslíbil už v nejstarších proroctvích Bible, dlouho před narozením Ježíše Krista, že jednoho dne přijde Zachránce (Spasitel), který člověka vysvobodí od hříchu a smrti a přivede ho zpět do věčného života.

Je bez pochyb, že všechna tato proroctví se naplnila v osobě Ježíše Krista – on je ten Spasitel. Ukřižování a vzkříšení Krista je největší událostí světa – středobod dějin mezi stvořením a koncem tohoto věku. Ježíš byl ukřižován za všechny hříchy lidstva. Z lásky snášel trest místo nás, hříšných, a tím nás zachránil před spravedlivým soudem. Po svém ukřižování a smrti byl vzkříšen z mrtvých. Tehdy o tom podalo svědectví veliké množství lidí (jejich autentická vyprávěné můžeme číst v evangeliích zaznamenaných v Bibli). Jeho vzkříšení otevírá cestu do věčnosti každému, kdo věří.

Věřit znamená spolehnout se na Ježíše Krista, poddat mu svůj život a následovat ho. Na konci má Kristus znovu přijít, aby soudil živé i mrtvé a vzkřísil a uvedl do slávy ty, kdo v něj věří.

Ježíš žije, a proto lze jeho přítomnost zakoušet i dnes. Z živé víry a hlubokého vztahu s ním pak znovu vyrůstá zbožný život – a to úplně na jiném základě, než jsou marné snahy vlastními silami překonat svůj hřích.

Ježíš řekl: “Já jsem přišel, abych hledal a zachránil, co zahynulo.” A také řekl o sobě: “Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.”

Kdo tedy jsme?

Jsme, jako mnozí jiní křesťané, společenstvím, které v Ježíše Krista věří a učí se jej následovat. Věříme, že pravá zbožnost a Boží přítomnost se v životě věřících projevuje prostou praktickou láskou, úctou a vděčností Bohu, službou lidem, radostí a proměněným charakterem. V souladu s tím jsou i naše setkávání civilní a prostá.

Historie

Jsme relativně mladý sbor. V 90-tých letech minulého století se v Příboře a Kopřivnici začala formovat skupinka lidí, kteří společně toužili jít za Kristem. Všichni jsme původně pocházeli z ateistického prostředí.

V roce 1995 zde začal misijně působit sbor Apoštolské církve z Českého Těšína. Byl to čas Boží milosti, kdy mezi nás přibývali lidé a na podzim roku 1999 jsme byli ustanoveni jako samostatný sbor Apoštolské církve.

V roce 2002 jsme z vlastních prostředků koupili a zrekonstruovali budovu bývalé samoobsluhy na ulici Bezručova č.p. 929. Máme zde bohoslužby, vyučování a jiná setkávání. Společenství dnes tvoří asi 70 lidí od seniorů až po ty nejmenší.

*(Apoštolská církev je jednou z protestantských církví, náležející ke společenství evangelikálních církví ve světě, řadí se k tzv. Letničnímu hnutí, které vzniklo jako hnutí duchovní obnovy na počátku 20. století.)

Širší rámec

O Kristově církvi věříme, že ji tvoří všichni, kdo vyznávají Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele podle pravdy Písma svatého (Bible), ať jsou členy jakéhokoliv křesťanského sboru nebo denominace kdekoli na světě.

Co se týče vztahu ke státu, náš sbor si spravuje své záležitosti sám, bez dotací a církevních restitucí.

Rolovat nahoru